Zprávy

Vánoční překvapení pro sálovkáře

V tento vánoční čas jsme si pro všechny sálovkáře připravili překvapení. I v tomto pro mnohé hektickém období roku si na mě udělal čas jeden z nejúspěšnějších děčínských fotbalistů, aby si se mnou popovídal. Je to Petr Voříšek, sympatický fotbalista, několikanásobný český reprezentant, mistr Evropy v kategorii do 21 let, který si rovněž občasně sálovku zahrál za již neexistující Deportivo Děčín, a tím ještě zvyšoval prestiž již tak dobré soutěže. Jsem rád, že i já měl tu možnost si proti Petrovi zahrát a něco málo z jeho umění pochytit.

Petře, vím, že sis také občas kopnul sálovku. Je pro Tebe velký rozdíl přejít z velkého hřiště do tělocvičny?

Tak rozdíl to určitě je, ale myslím si, že si s tím každý fotbalista, který hraje jen velký fotbal, poradí. Je to skvělý trénink na techniku, určitě to každému doporučuji. Jen musím poznamenat, velký pozor na zranění.

Když máš fotbalové prázdniny, chodíš si kopnout s kamarády do haly?

Určitě si chodím zahrát, mám tam spoustu kamarádů a je tam fakt sranda. Vždy se skvěle pobavím a super si někdy zahrajeme. A hlavně, nezapomínám, kde jsem vyrostl...

Jak vzpomínáš na zisk titulu mistra Evropy do 21 let?

Vzpomínám na to pořád, i když už je to pár let zpátky. Byl to obrovský úspěch a přál bych si, aby třeba jednou někdo z Děčína něčeho podobného dosáhl.

Jsi v kontaktu s některými kluky z této zlaté bandy?

V kontaktu s kluky jsem a občas si zavoláme.

Když se ohlédneš za svou dosavadní fotbalovou kariérou, která její etapa je pro Tebe nejhezčí, a kterou bys raději vůbec nezažil?

Tak začátek jsou určitě Teplice, kdybych tam v patnácti neodešel, nevím, jak by to dopadlo. Je to opravdu o štěstí, v Děčíně bylo takových lepších fotbalistů, to se musím přiznat, než jsem byl já, ale tím, že jsem tomu dával všechno, se to povedlo. Určitě ale jsou důležití rodiče, hodně důležití. A vrchol byla určitě Sparta /champions legue, reprezentace/.

V Děčíně je fotbalová akademie pojmenovaná Tvým jménem. Jaký máš z rozjezdu akademie pocit, jak se Ti líbí malí špunti, kteří Tvojí akademii navštěvují, a jaké máš s akademií plány do budoucna?

Tak musím se přiznat, že je to opravdu bomba, jsem z toho nadšený. Založili jsme to proto, že jsem něco prošel a vím, co se může dokázat, když se to bude opravdu dělat profesionálně a aby to kluky bavilo. Ted ti špunti mají takové možnosti, než když jsme my byli v tomto věku, tak jim chci předat, co jsem během kariéry pochytil. A opravdu se všechno dokázat dá, není nic krásnějšího, než když obléknete dres České republiky. Ti kluci už teď mají obrovský náskok, to my jsme neměli, a musím se přiznat, že jim závidím. Ale to všechno by nevzniklo bez trenéru Akademie, kteří to dělají opravdu srdcem, díky hoši, nesmírně si toho vážím... A do budoucna si přeji, aby ti kluci z fotbalu měli radost, něco dokázali a rodiče s nimi.

A co Tvůj malý synek Filip? Potatí se nebo sleduješ u něho sklony a vlohy k něčemu jinému než k fotbalu?

Určitě bych chtěl, aby zůstal u sportu a hrál fotbal, ale to nejde nikdy říct, důležitý je, aby ho to bavilo.

Děkuji Ti za rozhovor a za všechny sálovkáře Ti a celé Tvé rodině přeji krásné prožití vánočních svátků, bohatého Ježíška a do roku 2012 jen to nej.