Zprávy

Trochu z historie našeho sportu

V roce 1994 vydal Okresní štáb sálového fotbalu Děčín v čele s jeho předsedou panem Jiřím Jedličkou „Zpravodaj“ u příležitosti jubilejní 20. sezóny sálového fotbalu. Trochu jsem jím zalistoval a rád bych vám předložil pár zajímavých informací z historie našeho sportu.
Sálový fotbal má své kořeny v Jižní Americe. Do Evropy a tehdejšího Československa ho přijeli ukázat a propagovat hráči Peňarolu Montevideo z Uruguaye v roce 1974. Když časopis „Mladý svět“ přijal nabídku uruguayského klubu, nikdo netušil, s čím vlastně studenti z Jižní Ameriky přijedou. Brzy však bylo všechno jasné a po pěti dnech pobytu zanechali nejen velký dojem z několika zápasů, ale i dva speciální míče. Odborníci z národního podniku Gala Prostějov vyrobili za pár měsíců deset skvělých prototypů.
Rok 1975 byl ve znamení zrodu prvních týmů, které zkoušely kvalitu nových míčů. O rok později časopis „Mladý svět“ vyhlásil celonárodní soutěž, které se zúčastnilo více než 50 družstev. Pět nejlepších bojovalo o první titul mistra.
V roce 1977 se počet mužstev zvýšil na 200 a na konci sezóny bojovalo tentokrát šest nejúspěšnějších týmů o v pořadí druhý mistrovský titul.
Následující rok, tedy 1978, se objevila dodávka 200 sálovkářských míčů. Byla vyhlášena celostátní kvalifikace a do bojů o třetího mistra se poprvé zapojila i mužstva ze Slovenska.
Již 500 týmů po celém Československu čítala sálovka v roce 1979 a vzhledem ke stále se rozrůstající agendě byl ustanoven Ústřední štáb sálové kopané.
V roce 1980 dosáhl počet registrovaných družstev téměř tisícovky. Bylo vytvořeno 19 oblastí a poprvé o titul mistra bojovalo 8 mužstev, která si musela svou finálovou účast vybojovat v postupových turnajích. V následujících třech ročnících bojovalo o titul mistra 10 nejlepších týmů, které si účast musely vybojovat v postupových turnajích. V těchto ročnících se zvýšil počet mužstev až na 1200.
V roce 1984 byl sálový fotbal zařazen do programu postupových soutěží tehdejšího Ústředního výboru Svazu socialistické mládeže. O rok později pracují ve všech krajích krajské štáby sálového fotbalu. Základní soutěže se hrají v okresech. O titul Mistr Československé socialistické republiky bojuje v závěrečném turnaji 10 nejlepších mužstev.
V roce 1986 se hrají ve všech krajích dlouhodobé soutěže – krajské extraligy. Základní soutěže se ustálí a hrají se formou dlouhodobých soutěží (1. liga, 2. liga a 3. liga). V následujících dvou ročnících se soutěž hraje stejným postupovým klíčem.
V letech 1989 – 1994 se hraje navíc národní finále České republiky. O titul mistra Československé federativní republiky bojuje osm nejlepších mužstev z národních finále České republiky a Slovenské republiky. Po „Sametové revoluci“ v roce 1989 nastaly velké změny v naší společnosti. Vznikl samostatný svaz sálového fotbalu České republiky, který musel najít cestu k zajištění existence celé soutěže. Rozdělením Československé federativní republiky v roce 1993 se upravil systém postupu, ale základem všech soutěž zůstala aktivita členské základny. Dvacet let sálového fotbalu byl výsledkem obětavosti a nadšení velké armády dobrovolných organizátorů, bez nich by sálový fotbal nebyl tím, čím je.
Já ještě doplním, že v sezóně 1993/94 se vítězem Krajské extraligy Severočeského kraje stal JVŠ Děčín a třetí místo obsadil GNB OIL Děčín (Sokol Bělá). 1. ligu okresu Děčín vyhrál Stap Vilémov a vybojoval si účast v Krajské extralize. 2. ligu okresu Děčín skupinu „A“ ovládl Sokol Filipov a skupinu „B“ Adria Boletce.