Zprávy

Stejně jako o loňských Vánocích, tak i letos mám pro sálovkáře překvapení

Stejně jako o loňských Vánocích si na mě udělal čas Petr Voříšek, tak i letos mi odpověděl na pár otázek další skvělý fotbalista z Děčínska - Petr Benát. Je to výborný ligový fotbalista, jež hrál v Teplicích, nyní válí v Českých Budějovicích, ale já si ho pamatuji jako sálovkáře z Jílového, které i s Petrovou pomocí mému Turbu párkrát "vyfouklo" extraligový titul... Viděl jsem ho i ve službách týmu z Krupky, který tehdy hrál celostátní ligu a probojoval se tehdy do "final four" v Novém Boru. Svými výkony zaujal i reprezentační trenéry a odehrál Mistrovství světa v Paraguayi, kde patřil k nejlepším a tahounům týmu.

Po pár letech si se opět objevil v dresu Jílového na sálovce. Jak sis zahrál?

Bylo to určitě příjemné. Je to už pár let, co jsem měl možnost hrát podobný turnaj s kluky z Jílového. O to více mě těší, že jsme dnes dokázali zvítězit ve všech zápasech a postoupit do celostátního finále.

V minulosti si hrál celostátku v Krupce a dostal ses do reprezentace a následně i na Mistrovství světa do Paraguaye. Vzpomeneš si ještě na tato léta a zážitky z reprezentace?

Na toto období vzpomínám samozřejmě velmi rád. V reprezentaci jsem absolvoval dva přípravné kempy a několik přátelských utkání, po nichž jsem byl nominován i na Mistrovství světa v jihoamerické Paraguaye, kde jsem měl to štěstí hrát před vyprodanými sportovními halami a proti nejlepším celkům planety. Na turnaji jsme nakonec obsadili deváté místo, což byl tehdy velmi dobrý výsledek.

A co Tvoje sálovkářské začátky? Kdo Tě vůbec k sálovce přivedl?

Pokud si dobře pamatuji, začal jsem hrát sálovku prakticky od jejího vzniku a přivedl mě k ní můj táta, se kterým jsme zprvu hrávali za děčínský tým Silike-Keramika, abychom potom společně přešli k nově se vytvořenému týmu Jílového.

Máš nebo měl si v sálovce spoluhráče, se kterým sis opravdu rád zahrál?

I když jsem měl tu čest nastupovat vedle opravdu výborných sálovkářů jak v reprezentaci, tak v celostátní lize, nejraději vzpomínám na spoluhráče ze zmíněného týmu Jílového. Můj táta Pavel, Franta Plzák, Luďa Kulhánek, Standa Vlček, Luboš Michalec nebo brankář Zdeněk Pekař a další, ti všichni se podíleli na tom, že jsme opakovaně dokázali vyhrávat své soutěže a poháry a odnesli si z nich nejenom sportovní zážitky, na které dodnes rádi vzpomínáme.

Fotbal je Tvůj pověstný denní chlebíček. Hrál jsi v Teplicích, v Polsku, teď si v Českých Budějovicích. Můžeš nám trochu popsat Tvojí kariéru a jsi s ní spokojen?

Jsem hrdým odchovancem Jílového, ze kterého jsem v jedenácti letech přestoupil do Teplic, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi, a po roční nucené vojenské službě v AFK Žatec a osmnáctiměsíčním angažmá v druholigovém Chomutově, jsem zde v prvoligovém celku působil až do roku 2008, kdy jsem přestoupil do Dynama České Budějovice, kde působím až dodnes, s výjimkou ročního hostování v polské Arce Gdynia. Co se týče spokojenosti s mou kariérou, tak se snažím být pokorný a vážit si toho, čeho jsem dosáhl.

Určitě se Tě každý ptá na Tomáše Řepku. Řekneš tedy i nám, jaký je v kabině a mimo hřiště?

Každý ví, že Tomáš prožívá na hřišti zápasy velmi emotivně, v kabině a mimo hřiště je však pohodový, kamarádský a s nikým neměl sebemenší problém, což bylo samozřejmě dáno i respektem a úctou k jeho fotbalové kariéře a zkušenostem.

Co bys poradil malým klukům, kteří s fotbalem teprve začínají, aby se dostali na takovou sportovní úroveň, jako ses dostal Ty?

Určitě se musí fotbalem bavit, těšit se na každý trénink a zápas. Podle mého názoru nastává zásadní okamžik každého mladého fotbalisty v letech, kdy máme sklony i touhu poznávat i jiné věci v životě. Důležité je mít určité ambice, být cílevědomý, tvrdě na sobě pracovat a především věřit v sebe samého.

Petr Voříšek v Děčíně založil fotbalovou akademii. Neuvažuješ o tom, že bys mu třeba svými zkušenostmi pomohl nebo že bys něco podobného dělal ve svém rodném Jílovém?

Měl jsem možnost mluvit s několika lidmi, kteří si úroveň Petrovy akademie velice chválili. Kvituji takové projekty a věřím, že ten Petrův vyprodukuje mnoho talentů. Osobně v nejbližší době nic podobného nechystám, do budoucna to ovšem nevylučuji.

Petře, děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti do dalších let mnoho zdraví, abys nás mohl ovlažovat svými výkony nejen na ligových trávnících, ale i ve sportovních halách při sálovkových utkáních.